23.10.2020
Alibernet
Zkratka: Al, Ali
Tradiční oblasti: Ukrajina, Slovensko
Stáří a původ: mladá odrůda, Ukrajina; Odrůda byla vyšlechtěna v roce 1950 v ukrajinském Vědecko-výzkumném ústavu pro vinohradnictví v Oděse. V okolí se pěstuje pod názvem Oděskij čornyj. Vznikla křížením odrůd Alicante Bouschet a Cabernet Sauvignon.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1975
Období sklizně: od první poloviny října
Barva: velmi tmavě červená
Vůně: výrazná kabernetová
Chuť: středně plná až plná, s vyšším obsahem tříslovin, zrající až do neutrální hebkosti
Ve vůni a chuti můžeme hledat: černý rybíz, kabernet
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: víno Alibernetu je vhodné k pokrmům ze zvěřiny
Víno: víno může dosahovat velmi dobré jakosti a může být i dostatečné plné při menším objemu sklizených hroznů a v teplých podmínkách. Z vyšších sklizní je řídké, méně barevné, s nepříjemně vysokým obsahem kyselin. Odrůda je používána do cuvée, jimž dodává barvu a kabernetové aroma.
André
Zkratka: An
Tradiční oblasti: Morava
Stáří a původ: mladá odrůda, Morava; Odrůdu vyšlechtil Ing. J. Horák ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích křížením odrůd Frankovka a Svatovavřinecké. Byla nazvána na počest Ch. K. Andrého (1736 - 1831), který byl zakladatelem spolku na podporu šlechtění ovoce a révy v Brně.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1980
Období sklizně: od konce října, plodnost je velmi dobrá, a má-li být jakost vína výborná, pak je nutná probírka hroznů a velmi pozdní sklizeň, aby se větší část vysokého obsahu kyseliny jablečné odbourala ještě na keři
Barva: u vín z dobře vyzrálých hroznů tmavě granátová
Vůně: ovocné vůně peckovitého ovoce, u zralých vín tóny borůvek, případně povidel
Chuť: plná, harmonická, po vyzrání v sudech a na lahvích hebká chuť zralé třísloviny
Ve vůni a chuti můžeme hledat: ostružiny, borůvky, povidla
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: vína André jsou vhodná ke grilovaným masům a k tučnějším sýrům. Jsou vděčným doplňkem k tvrdým sýrům a tmavým a uzeným masům.
Víno: mnohé vinaře bohužel svádí velká plodnost odrůdy a produkují pak vína světlá, tvrdá a drsná
Cabernet Moravia
Zkratka: CM
Tradiční oblasti: Morava
Stáří a původ: mladá odrůda, Morava; Odrůdu vyšlechtil Lubomír Glos v Moravské Nové Vsi křížením odrůd Cabernet Franc a Zweigeltrebe
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 2001
Období sklizně: polovina října; Zrání hroznů je velmi pozdní. Plodnost je výborná a pravidelná. K výrobě vysoce jakostních vín je třeba objem sklizně snižovat.
Barva: tmavě granátová
Vůně: jemně kabernetové tóny
Chuť: jemně kabernetové tóny
Ve vůni a chuti můžeme hledat: černý rybíz
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: podává se k masitým jídlům s kořeněnými omáčkami a k tučným sýrům
Víno: je-li technologie dobře zvládnuta, patří Cabernet Moravia ke špičkovým moravským červeným vínům. Po odbourání kyseliny jablečné je víno velmi plné, hebké, s dobře strukturovanými tříslovinami a s dlouhou dochutí.
Cabernet Sauvignon
Zkratka: CS
Tradiční oblasti: Francie
Stáří a původ: stará odrůda, Francie; Původní kabernetovou odrůdou je Cabernet Franc, který je úzce příbuzný s volně rostoucí révou lesní. Přirozeným opýlením odrůdou Sauvignon vznikla v současné době nejmódnější modrá odrůda Cabernet Sauvignon. Cabernet Sauvignon je s asi 140000 hektary celosvětových výsadeb na sedmém místě mezi nejrozšířenějšími odrůdami. Říka se o něm, že nemilosrdně vytlačuje ostatní modré z jejich tradičních areálů rozšíření. Někteří fanatičtí milovníci vín Cabernet Sauvignonu jsou ochotni zaplatit vysoké sumy za vína z extrémně nízkých sklizní hroznů, která vynikají až neskutečnou hustotou. Tradicionalisté Cabernet Sauvignon proklínají, dovozci jej vyzdvihují v naději na tučné zisky a milovníci vína jsou potěšeni tím, že tu je odrůda, jejíž víno téměř vždy poznají. Říká se, že na Cabernet Sauvignon je vlastně jednoduchý recept. Jeho aroma a chuť je směsí červného rybízu, cedrového dřeva, grafitu z běžné tužky a vůně doutníkové krabice.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1980
Období sklizně: od druhé poloviny října
Barva: tmavě granátová barva, někdy s modravým zábleskem, stárnutím se sytost stupňuje
Vůně: typická černorybízová
Chuť: mohutná s dlouhotrvajícím dojmem, kořenitá, u mladých vín silně tříslovitá, u vyzrálých hebce sametová
Ve vůni a chuti můžeme hledat: černý rybíz, třešně, ostružiny, zelenou papriku, olivy, cedrové dřevo, marmeláda, hořkou čokoládu, eukalypt, tabák, tuhu, mentol
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: plná, aromatická vína velmi dobře doprovázejí masitá jídla, zejména jehněčí pečeni, bifteky, krůtí maso nebo úpravy jídel s kořenitými omáčkami
Víno: v nezralých ročnících a při přetížení keřů úrodou se ve víně Cabernetu objeví zelené tóny, vůně zelené papriky, hrubost. Z vyzrálých hroznů je chuť vždy černorybízová a k ní se pak druží podle polohy, půdy, sklizně a technologie vůně tmavých třešní, ostružin, tabáku, eukalyptu, anebo u velmi koncentrovaných vín ze zámoří vůně marmelády. Ve většině oblastí, kde se ve větší míře pěstuje Cabernet Sauvignon je školení vína spojenou s používáním sudů barrique, které předávají vínům další vůně a chuť, zejména po vypalování sudů (toastování). Vína této odrůdy zrají velmi pomalu. Lahvují se po jednom až dvou letech a začínají být příjemná k pití po čtyřech až pěti letech. Svého optima dosáhnou po pěti až deseti letech i později.
Dornfelder
Zkratka: Dr, Dor
Tradiční oblasti: Německo (7,5 % - 7900 ha)
Stáří a původ: mladá odrůda, Německo; Dornfelder vyšlechtil August Herold ve Státním učebním a výzkumném ústavu vinařském ve Weinsbergu v Německu křížením odrůd Helfensteiner a Heroldrebe. Helfensteiner pochází z křížení odrůd Jakubské a Trolínské. Heroldrebe pak z křížení odrůd Modrý Portugal a Frankovka.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 2004
Období sklizně: pokud možno pozdní, dovoluje to dobrá odolnost proti plísni šedé. Plodnost je vysoká, odrůda je vhodná i jako nenáročná odrůda stolní
Barva: tmavě granátová
Vůně: svěží ovocné tóny
Chuť: středně plná až plná podle úrody a technologie
Ve vůni a chuti můžeme hledat: ořechy
Vhodnost ke skladování: střední
Stolování: svěží vína Dornfelderu se hodí k těstovinám, plná vína podáváme k pečeným masům
Víno: Dornfeldern poskytuje možnost velkého kvalitativního rozsahu od stolních vín až k pozdním sběrům a současně umožňuje využití různých technologií k výrobě červených vín. Záhřevem drtě se dají získat velmi barevná vína vhodná ke krytí (zvýraznění) barvy různých cuvée.
Frankovka
Zkratka: Fr
Tradiční oblasti: Rakousko, Německo, Morava, Slovensko, Maďarsko
Stáří a původ: stará odrůda, asi Rakousko; Je to pravděpodobně rakouská odrůda, na jejímž vzniku se podílela odrůda Heunisch. Pěstuje se hlavně ve středoevropských vinařských oblastech.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941
Období sklizně: od poloviny října; je to odrůda pozdní, a proto vyžaduje výborné polohy
Barva: světle i tmavě rubínová s fialovými záblesky
Vůně: v mladém víně je travnaté aroma, které se při zrání vína mění na ostružinové vůně
Chuť: tvrdší, s čerstvou kyselinkou a vyššími tříslovinami, kořenitá, ovocná
Ve vůni a chuti můžeme hledat: ostružiny, skořici
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: v závislosti na vyzrání hroznů může být víno Frankovky běžným denním vínem ke svačinám a k celé řadě obvyklých jídel všedního dne. Z dobrých ročníků se výborně hodí k pečeným masům, ke zvěřině, kachně i huse, ke guláši, k jídlům z vnitřností, ke kořeněným jídlům zeleninovým, k polentě, ke zrajícím i bílým sýrům, k těstovinám v kořenité úpravě nebo k některým druhům pizzy.
Víno: ve vínech Frankovky je vždy poněkud více kyselin nežli v ostatních červených vínech a na počátku jsou i třísloviny tvrdší. Tato skutečnost vede producenty kvalitních vín Frankovky k podstatnějšímu snížení sklizní probírkou hroznů, k prodloužení doby nakvášení rmutu a tím získání vyššího extraktu. Současně se ponechávají taková vína delší dobu vyzrávat na sudech. Tím je možné dosáhnout při využití jablečno-mléčného kvašení výraznější charakter červeného vína, které je kořenité a současně plné s ovocnými tóny. Vína Frankovky se dají dobře skladovat a zrají na lahvi pomalu.
Merlot
Zkratka: Me
Tradiční oblasti: Francie
Stáří a původ: stará odrůda, Francie; Původní francouzská odrůda geneticky blízka odrůdě Cabernet Franc, která ve Francii zabírá plochu kolem 80000 hektarů s narůstající tendencí. Její vína jsou součástí červených vín francouzského regionu Bordeaux, hlavně v oblasti St. Émillion a Pomerol, kde leží světoznámý zámek Chateau Petrus, jehož vinice na těžké jílovité půdě s vrstvami podloží prosycenými železem jsou osázeny téměř výhradně Merlotem. Odrůda se v posledních desetiletích rozšířila rychle po celém světě a vína si získala značnou oblibu. Jméno je odvozeno od francouzského názvu ptáka kosa (merle), který s oblibou ozobává malé bobulé z vekých hroznů Merlotu, neboť se zabarvují do modra dříve nežli u ostatních odrůd. Vína Merlotu jsou výborným doplňkem do směsí s odrůdou cabernet Sauvignon, protože jsou plná a svou měkkostí mírní agresivní třísloviny Cabernetu a urychlují jeho zrání.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 2001
Období sklizně: od druhé poloviny října; zrání je středně pozdní. Ke konci zrání přibývá rychle obsah cukru a ubývají kyseliny
Barva: rubínová až tmavě granátová, odstín záleží na velikosti sklizně, a protože je odrůda plodná, objevují se na trhu i vína světle rubínová s travnatou vůní a nahořklou dochutí
Vůně: jemná vůně přezrálého černého rybízu
Chuť: nízký obsah kyselin, plnost, hebkost, vláčnost, dlouhé doznívání
Ve vůni a chuti můžeme hledat: černé třešně, švestky, kompot, fíky, růže, po delším ležení na lahvi se objevují tóny tabáku lanýžů, kávy, čokolády nebo i hutného ovocného koláče
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: vína Merlotu se dají pít samotná, bez doprovodu jídel. Podávají se k různým jemným paštikám, k srnčímu nebo jelenímu ragú, k telecím ledvinkám, k hříběcímu masu, k pokrmům s výraznou chutí rajčat, k pokrmům z pernaté zvěře nebo k ementálu.
Víno: víno se velmi leho a příjemně pije. Pro svou vláčnost jsou vína Merlotu velmi oblíbena u konzumentů, kteří by se tříslovitých červených vín nenapili pro složitost chuťových vjemů.
Modrý Portugal
Zkratka: MP
Tradiční oblasti: Rakousko, Čechy, Morava, Maďarsko
Stáří a původ: stará odrůda, asi Portugalsko; Traduje se, že roku 1772 povolal hrabě de Fries na svůj zámek v Bad Vöslau u Vídně několik vinařů z okolí a předal jim svazky réví odrůdy, které dostal od své obchodní agentury v Oportu v Portugalsku. Odrůda měla takové přednosti, že za několik let byly v okolí obce vysázeny dvě třetiny vinic odrůdou Blauer Portugieser. Podle jména obce se jí také říkalo "Vöslauer". Pěstování se rozšířilo postupně do celé monarchie. V Bad Vöslau vzniklo u tamní firmy R. Schlumberger v roce 1848 první šumívé víno z Modrého Portugalu, které si získalo nesmírný ohlas daleko za hranicemi Rakouska. U nás byl kdysi Modrý Portugal nejrozšířenější modrou odrůdou nejen pro svou vysokou plodnost, ale i proto, že se díky své jemnosti a svěžímu aroma dobře pije.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941
Období sklizně: od druhé poloviny září; zrání hroznů je rané až středně rané. Hroznen může sloužit i jako kvalitativně nenáročný stolní hrozen
Barva: jemně rubínová
Vůně: jemně květinová
Chuť: lehčí, s menším obsahem tříslovin, harmonická
Ve vůni a chuti můžeme hledat: květiny, čerstvé seno
Vhodnost ke skladování: malá
Stolování: vína Modrého Portugalu se často pila při družné závabě pod víchem, kde se podávaly studené masité pokrmy. Lehká vína této odrůdy se hodí k zahánění žízně při stolování a dají se kombinovat s velkou paletou pokrmů, neboť svým neutrálním dojmem výraz jídel nijak neruší. Jsou vhodná ke zrajícím sýrům, k drůbežímu masu s hutnou úpravou i k těstovinám.
Víno: odstín červené barvy vína odpovídá velikosti sklizně, ale vždy je méně intenzivní než u Svatovavřineckého. Mladé víno má jemnou květinovou vůni, která je nesmírně příjemná. Při zrání vína se objevůjí vůně čerstvého sena. Použitím zvláštní technologie, tzv. karbonické macerace, lze z Modrého Portugalu vytvořit velmi příjemný typ mladého červeného vína. To přichází na trh pod názvem "Martinské víno" v den svátku sv. Martina (11. listopadu). Víno Portugalu se občas užívalo ke spojování s vínem Frankovky, aby se dosáhlo rychlejšího zrání a zjemnila se tvrdost kyselin a tříslovin Frankovky. Takovou směs nazývali na Slovácku "Slovácký granát" a bývala velmi oblíbená.
Neronet
Zkratka: Ne
Tradiční oblasti: Morava, Čechy, Slovensko
Stáří a původ: mladá odrůda, Morava; Odrůdu vyšlechtil prof. Ing. Vilém Kraus, CSc. Vznikl složitým křížením (Svatovavřinecké x Modrý Portugal) x (Alicante Bouschet x Cabernet Sauvignon)
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1991
Období sklizně: plodnost je pravidelná a dobrá, hrozny zrají brzy. Cukry získané asimilací jsou ve větší míře transformovány na barviva a třísloviny, takže cukernatost nebývá příliš vysoká, což je všeobecným znakem barvířek.
Barva: velmi tmavě červená s modravými záblesky
Vůně: jemná
Chuť: plná, výraznější struktura tříslovin
Ve vůni a chuti můžeme hledat: černý rybíz, višňový kompot, kabernetový charakter
Vhodnost ke skladování: střední
Stolování: vína Neronetu jsou vhodná k různým úpravám těstovin a k přírodně upraveným masům
Víno: víno Neronetu lze získávat dvojím způsobem. Odzrněná drť se nechá několik hodin naležet a pak se vylisuje mošt. Ten je zbarven tmavě červeně a kvasí se stejně jako bílá vín, tedy bez kvašení rmutu se slupkami jako u ostatních červených vín. Takto získané červené víno je velmi jemné a má méně tříslovin a neutrální chuť. Je proto vhodné k popíjení jako mladé víno. Nebo se rmut nakvašuje tak jako u vín červených. Pak se získá velmi intenzivně zbarvené červené víno s vysokým množstvím tříslovin, vhodné ke zvyšování barevnosti i obsahu tříslovin jiných červených vín, jejich charakter se tím nenarušuje. Protože je Neronet raně zrající barvířka, dává intenzivně barevné víno i v nepříznivých ročnících, kdy je žádoucí zvyšovat barevnost našich červených vín, aby obstála v konkurenci se zahraničními.
Rulandské modré
Zkratka: RM
Tradiční oblasti: Francie, Itálie, Německo, Čechy, Morava
Stáří a původ: stará odrůda, Francie; Podobně jako Chardonnay je i tato burgundská odrůda velmi rozšířena po celém světě. Nese téměř všude původní název Pinot noir. Název Pinot je odvozen od slova pin = borovice, protože jeho malé, bobulemi nahloučněné hrozinky připomínaly šišky jehličnanů. V genotypu odrůdy jsou zakódováni rodiče samovolné v přírodě vzniklé odrůdy z křížení mezi Mlynářkou (Pinot meunier) a Tramínem. Pinot dal císař Karel IV. dovézt do Čech z Francie. Traduje se, že první sazenice věnoval nákladníkům (majitelům) hor viničních v Mělníku za pomoc za potírání lapků na řece Labi.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941
Období sklizně: od konce září; plodnost je pravidelná a dobrá
Barva: bledě rubínová až cihlově červená, s nazlátlým okrajem
Vůně: ovocné tóny
Chuť: plná, nízký obsah kyselin, velmi jemné třísloviny, hebkost při klouzání po jazyku
Ve vůni a chuti můžeme hledat: ostružiny, maliny, jahody, červné třešně, brusinky, ve vyzrálých kůže, kouř hořícího dřeva, tlející listí, sušené švestky, povidla, hořké mandle, hořká čokoláda
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: červená vína Pinot noir se podávají v širokých "břichatých" pohárech a platí pro ně pravidlo: čím starší víno, tím objemnější pohár, který se plní jen do pětiny až čtvrtiny celkového objemu, aby se široká hladina mohla dobře provzdušnit. Taková vína lze podávat bez pokrmů, k tichému obdivu jejich vůní a skladby a k meditování s přáteli. Při stolování se předkládají k pečeným masům, jemným úpravám zvěřiny i jiných tmavých mas, pernaté zvěři, nadívané drůbeži a doporučují se rovněž k pokrmům z hub a k mnoha druhům sýrů. Jsou skvělé také k delšímu posezení s malým zákuskem.
Víno: vína odrůdy Rulandské modré mívají různý charakter, podle světových oblastí, kde se tato odrůda pěstuje, ale i podle toho, jak s nimi vinař zachází. Ohromují svou plností, která se zráním zvyšuje. Vína se velmi dobře hodí k dlouhému skladování. Slupka bobulí Rulandského modrého obsahuje málo červeného barviva, a proto se lisováním celých hroznů snadno získají bezbarvá vína zvaná klarety, která jsou součástí základu směsi pro výrobu francouzských klasických šumivých vín Champagne.
Svatovavřinecké
Zkratka: Sv
Tradiční oblasti: Rakousko, Německo
Stáří a původ: stará odrůda, Francie; Genetické analýzy ukazují, že Svatovavřinecké je příbuzné s odrůdami burgundskými. Odrůda se nejvíce rozšířila se zavedením vysokého vedení révy vinné v Rakousku a u nás, protože byla pro tento způsob pěstování dobře přizpůsobena.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941
Období sklizně: od začátku října; V mládí plodí dobře, později je plodnost střídavá. Bobule se začínají vybarvovat ke svátku sv. Vavřince (10. srpna)
Barva: tmavě červená, granátová až fialová
Vůně: výrazně višňová, někdy až černorybízová
Chuť: drsnější, s ovocnými tóny, plná, výrazně odrůdový charakter, zajímavě strukturované třísloviny, někdy bývají mladá vína zatížena příliš vysokým obsahem kyselin
Ve vůni a chuti můžeme hledat: višně, černý rybíz, u lahvově zralých dobrých ročníků povidla
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: Svatovavřinecké se podává k běžné konzumaci všedních jídel a k sýrům. Velmi dobře se hodí jako doprovod tmavého masa a sýrů s intenzivní chutí. Je dobrým doplňkem také ke kořeněnému vepřovému nebo ke zvěřině. Potěší rovněž v kombinaci s husou či kachnou.
Víno: vína odrůdy Svatovavřinecké mohou ve velmi dobrých ročnících oslnit svou plností a povidlovou vůní i chutí. Jsou vhodná také do směsí s Modrým Portugalem.
Zweigeltrebe
Zkratka: Zw
Tradiční oblasti: Rakousko
Stáří a původ: mladá odrůda, Rakousko; Odrůdu vyšlechtil bývalý ředitel vinařské školy v Klosterneuburgu v Rakousku Dr. F. Zweigelt v roce 1922 a o její rozšíření se zasloužil po druhé světové válce Dr. Lenz Moser. V současnosti je v Rakousku nejrozšířenější modrou odrůdou a její plochy se stále zvětšují. Pochází z křížení odrůd Svatovavřinecké a Frankovka.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1980
Období sklizně: od začátku října; Zrání hroznů je střední. Plodnost je pravidelná a velmi dobrá. Pro výrobu kvalitních vín potřebuje omezit počet hroznů připadajících na jeden keř pomocí vhodného řezu a jejich probírkou. Z vyšších sklizní jsou vína hrubá
Barva: tmavě granátová s fialovým zábleskem
Vůně: ovocněkořenitá, mnohdy připomínající bobulové ovoce
Chuť: plná, s dostatečným obsahem tříslovin, řízná až jemná a hebká
Ve vůni a chuti můžeme hledat: ostružiny, višně
Stolování: vína Zweigeltrebe doprovázejí bez problémů nejrůznější masité pokrmy i vydatné sýry, případně těstoviny
Víno: chuťové vlastnosti vín Zweigeltrebe jsou silně závislé na objemu sklizně hroznů připadajících na jeden keř. Při omezených sklizních jsou vína barevná, plná, po vyzrání jemná a hebká, ale nepostrádají přitom dostatečné množství tříslovin a určitou přímočaře pevnou říznost. Třapinu je třeba při zpracování hroznů odstranit, aby víno nebylo trpké.
