23.10.2020
Zkratka: VZ
Tradiční oblasti: Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Balkán
Stáří a původ: stará odrůda, asi Rakousko; S velkou pravděpodobností pochází z Rakouska, jak nasvědčuje kdysi užívaný název "Mouhartsrebe" podle vrchoviny Mangartsberg, Rakouský Grüner Veltliner se užívá až od roku 1855. Předtím se hlavně užívalo pojmenování Grüner Muskateller nebo Weißgipfler. I na Moravě bylo dříve užíváno názvu Bělošpičák nebo Muškatel. Jedním z rodičů Veltlínského zeleného je pravděpodobně Tramín. Nejvíce je zastoupena ve velkopavlovické vinařské oblasti.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941
Období sklizně: od poloviny října
Barva: světle zelená až zelenožlutá
Vůně: svěží, pronikavá
Chuť: střední tělo, ovocné tóny, vyvážená, svěží s vyšším obsahem příjemných kyselin
Ve vůni a chuti můžeme hledat: lipový květ, jemně hořké mandle, pepř, u vyzrálých vín exotické ovoce
Vhodnost ke skladování: jen u výjimečných ročníků, víno je nejlepší jako mladé
Stolování: Vína Veltlínského zeleného jsou vhodná pro denní stolování. Ředěna vodou jako vinný střik tiší žízeň. Veltlínské zelené lze kombinovat se širší škálou pokrmů. Mladá vína jsou vhodná ke studeným masům, vyzrálá k hovězímu a k neutrálním omáčkám
Víno: Veltlínské zelené se používá do směsí pro známková vína a také jako surovina pro výrobu šumivých vín. Ponecháme-li na letorostu pouze jeden hrozen, dosáhneme tak zvýšené extraktivnosti a plnosti vína. Veltlínské zelené dnes tvoří 48,4 % z celkové plochy vinic v sousedním Rakousku a setkáváme se tam většinou s běžnými jakostními víny, která se konzumují k běžné stravě anebo se pijí "pod víchem" v družné zábavě jako "heuriges" - letošní (mladé) víno. Jako mladé voní svěžestí, pepřnatostí a někdy i lehkou vůní doutníku. Z vinic na hlinitých půdách se objevuje vůně lipového květu, na půdách prvohorních hořkomandlová, na spraších kořenitá. Při zrání na lahvi se nejprve objevují zesílené kořenité pepřnaté tóny, které posléze zanikají a kraluje mandlová chuť, zjemněná u přívlastkových vín vyšších stupňů sametovou plností.