23.10.2020
Aurelius
Zkratka: Au
Tradiční oblasti: Morava, nejvíce je rozšířena v mikulovské vinařské oblasti
Stáří a původ: mladá odrůda, Morava; Odrůda vznikla roku 1983 prací Ing. J. Veverky a Ing. F. Zatloukala ve Šlechtitelské stanici vinařské v Perné křížením odrůd Neuburské a Ryzlink rýnský. Průměrné stáří na vinici činí 12 let.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1983
Období sklizně: od druhé poloviny září, odrůda raší středně pozdě, mívá vysoký a pravidelný výnos. Je vhodná tam, kde se již RR až tak moc nedaří.
Barva: zelenožlutá
Vůně: ovocné tóny, kdoulově-lipová
Chuť: plná s výraznějšími kyselinkami, svěží až řízná, jemně kořenitá
Ve vůni a chuti můžeme hledat: jablko, citronovou kůru, koření
Vhodnost ke skladování: střední až dobrá
Stolování: vína odrůdy Aurelius jsou v gastronomii využívána podobně jako vína Ryzlinku rýnského. Jsou vhodná k lehčím úpravám drůbeže. Kabinetní vína jsou jedinečným doprovodem ke studeným předkrmům a lehkým jídlům z drůbeže. Pozdní sběry se hodí k pstruhům a různým úpravám jiných ryb. Sladké výběry dobře ladí s dezerty.
Víno: Kvalitní, plné víno má charakter vín Ryzlinku rýnského s intenzivnějšími aromatickými látkami širší škály. To vytváří kořenitost, ale snižuje svižnost a eleganci vlastní vínům Ryzlinku rýnského.
Děvín
Zkratka: De
Tradiční oblasti: Slovensko
Stáří a původ: mladá odrůda, Slovensko; Odrůdu vyšlechtili roku 1998 Ing. D. Pospíšilová, CSc., a Ing. O. Korpas, CSc., na KVÚVV Bratislava, a to křížením odrůd Tramín červený a Veltlínské červenobílé
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1998
Období sklizně: přelom září a října, úrody jsou pravidelné, obsah cukrů bývá vyšší a rychle se zvyšuje ke konci zrání. Proto je možné získávat vína s přívlastkem vyšších stupňů.
Barva: zelenožlutá
Vůně: výrazná, aromatická
Chuť: jemně kořenitá
Ve vůni a chuti můžeme hledat: kořenité tóny Tramínu či Muškátu, zralý grapefruit
Vhodnost ke skladování: při delším skladování může hořknout
Stolování: vína suchá se hodí k masitým pokrmům s omáčkami. Polosladká můžeme podávat k některým druhům sýrů či k dezertům.
Víno: Vína bývají extraktivní, aromatická a harmonická. Při větší sklizni a nižším stupni vyzrálosti hroznů bývá odchod vína tupý a nahořklý.
Hibernal
Zkratka: Hi
Tradiční oblasti: Německo (asi 100 ha), Švýcarsko
Stáří a původ: mladá odrůda, Německo; Vyšlechtil ji Helmut Becker křížením (Seibel 7053 x Ryzlink rýnský klon 239 Gm) F 2 generace ve Šlechtitelském ústavu pro révu vinnou v Geisenheimu v Německu
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 2004
Období sklizně: zraje pozdě, ale každoročně se docílí víno s přívlastkem
Barva: zelenožlutá
Vůně: intenzivní, příjemně ovocné tóny
Chuť: plná, velmi extraktivní, vyšší obsah kyselin, ve výběrech jemná harmonie
Ve vůni a chuti můžeme hledat: černý rybíz, ananas, broskev, grapefruit
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: Hibernal můžeme podávat k předkrmům, rybám nebo k mořským plodům. Sladké výběry se dobře hodí k dezertům.
Víno: Charakterem připomíná vína Ryzlinku rýnského nebo Sauvignonu, vhodné pro technologii sur lie. Odrůda je vhodná pro tvorbu výběrů z hroznů i z bobulí. Je velmi odolný proti silným mrazům. Je to odrůda křížená s americkou révou, proto se jedná o odrůdu interspecifickou. Díky tomu, že je velmi odolná proti houbovým chorobám, je vhodná k integrované produkci nebo k výrobě biovína.
Chardonnay
Zkratka: Ch, Cha
Tradiční oblasti: Světová odrůda
Stáří a původ: stará odrůda, Francie; odrůda pochází z Burgundska. Genovou analýzou bylo zjištěno, že pravděpodobně vznikla samovolným křížením odrůd Pinot noir a Heunisch. Původně se předpokládalo, že se jedná o mutaci Rulandského bílého (Pinot blanc), a proto se ve Francii označovala jako Pinot Chardonnay nebo Gamay blanc. V rakouském Štýrsku jako Morillon a v Alsasku jako Weisser Clevner. U nás se od nepaměti pěstovala ve smíšených výsadbách s Rulandským bílým. V současné době patří mezi módní bílé odrůdy a spolu se Sauvignonem a Ryzlinkem rýnským nepochybně dává nejkvalitnější bílá vína na světě. Je to hlavní odrůda Burgundska, kde v oblasti Chablis dává světoznámá stejnojmenná vína na těžkých vápenitých jílech (kimeridžské jíly). Na křídových půdách oblasti Champagne je bílou složkou šampaňských vín. Chardonnay je rozšířenou odrůdou nejen po celé západní i východní Evropě. Například Kalifornie produkuje ročně přes 500 milionů lahví vína této odrůdy a v jejím rozšiřováním nezaostávají ani v Jižní Americe, Austrálii, Na Novém Zélandu a v Jihoafrické republice. V současné době je průměrné stáří na vinici 8 let.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1987
Období sklizně: od druhé poloviny září
Barva: světle žlutá, zelenožlutá až nazlátlá
Vůně: intenzivní, plná, harmonická
Chuť: plná, dlouho doznívající, jemně kořenitá, s elegantní kyselinou, minerální, křemenná
Ve vůni a chuti můžeme hledat: zelené jablko, hrušku, akát, citrusové plody, broskev, mango, banán, meloun, ananas, smetanu, máslo, med, karamel, lískový oříšek, ocelové tóny, minerály, toastování
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: Víno se hodí pro slavnostní příležitosti. Dobře doplňuje hustší polévky, pokrmy s bílým masem a smetanovou omáčky. Dále je vhodné k paštikám a k plodům moře. Poradí si i se steakem. Vyhýbejte se tučným rybám a octu.
Víno: Vína Chardonnay jsou uznávanými, vyhledávanými a v současnosti nejmódnějšími víny na světě. Dokonce i pěstitelé si tuto odrůdu velmi zamilovali, hlavně kvůli jeho přizpůsobivosti. Daří se mu v mnohem širší škále klimatických a půdních podmínek než většině ostatních odrůd. Bývají často využívána také pro výrobu šumivých vín. Výraz vína se mění podle klimatických a půdních podmínek. V chladnějším klimatu bývají sice vína plná, ale úzká a často mívají ocelovou kyselinu. Na těžkých půdách mají minerální charakter a někdy zelené tóny ve vůni. K optimální zralosti takových vín dochází až po 8 až 10 letech. Chardonnay s teplých klimatických podmínek mívá tropický charakter s vůní manga, smetany, banánu, ananasu, žlutého melounu a někdy medu i karamelu. Taková vína stárnou rychleji a optimum jejich zralosti bývá dosaženo po 3 až 5 letech zrání v láhvi. Při výrobě vína v malých dubových sudech typu barrique vystupuje též aroma podle stupně vypálení vnitřních stěn sudu (toastování). Pro kvalitu vín odrůdy Chardonnay je důležité, aby se vždy zpracovávaly hrozny dobře vyzrálé na suché víno s vyšším obsahem alkoholu. Větší obsah zbytkového cukru chuť vína nepříjemně rozšiřuje.
Irsai Oliver
Zkratka: IO
Tradiční oblasti: Maďarsko, Slovensko, Rakousko, Slovinsko, země bývalého Sovětského svazu
Stáří a původ: mladá odrůda, Maďarsko; Raně zrající moštová i stolní odrůda s muškátovou vůní bobulí i vína. Vyšlechtil ji ve třicátých letech 20.stolování Kocis Pál v Maďarsku v Kecskemétu křížením odrůd Bratislavské bílé a Čabaňská perla. Průměrné stáří na vinicích je 21 let, proto lze očekávat stárnutí porostu a snižováni plochy. Nejvíce se pěstuje ve velkopavlovické oblasti.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1975
Období sklizně: přelom srpna a září
Barva: světle žlutá
Vůně: muškátově kořenitá
Chuť: nízký obsah kyselin, muškátová chuť, méně plná, krátká, někdy s hořčinkou
Ve vůni a chuti můžeme hledat: muškát
Vhodnost ke skladování: malá
Stolování: víno lze podávat jako aperitiv a k dezertům
Víno: Velmi často se víno Irsai Oliveru využívá do směsí s víny kyselejšími, nejvhodnější je směs s Ryzlinkem vlašským. Často nalézá uplatnění při výrobě burčáků. Jako čisté odrůdové víno stárne rychle, a proto není vhodné k archivaci. Původně byla rozšířena jako stolní odrůda, avšak jako taková má řadu nedostatků, především na vzhledu a transportabilitě.
Kerner
Zkratka: Ke
Tradiční oblasti: Německo (Falc, Rheinhessen, Mosel, Württemberg)
Stáří a původ: mladá odrůda, Německo; Odrůda byla vyšlechtěna ve Státním výukovém a výzkumném ústavu ve Weinsbergu ve Württembersku v Německu A. Heroldem v roce 1929 křížením odrůd Trolínské (tyrolská modrá odrůda Trollinger, též zvaná Schiava Grossa) a Ryzlink rýnský. V roce 1969 byl Kerner povolen do všech německých vinařských oblastí a byla mu udělena ochranná autorská práva. Odrůda je pojmenována po A. Kernerovi, lékaři a básníkovi z Weinsbergu, který svým pacientům doporučoval sklenku vína denně jako nejlepší přírodní léčebný prostředek. V současnosti je Kerner v Německu rozšířen na necelých 6500 hektarech a zaujal tak čtvrté místo po odrůdách Ryzlink rýnský, Müller Thurgau a Sylvánské zelené.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 2001
Období sklizně: od přelomu září a října
Barva: zelenožlutá až slámově žlutá
Vůně: svěží aromatické látky, připomínající koncentrovanější vůni Ryzlinku rýnského
Chuť: plné tělo, při reduktivní technologii svěží až řízný typ plného, elegantního a pro běžného konzumenta přitažlivého vína, příjemné kyseliny, máslové tóny, nahořklý závěr
Ve vůni a chuti můžeme hledat: muškát, rybíz, tmavý med, máslové tóny, kořenitost
Vhodnost ke skladování: při reduktivním školení dobrá
Stolování: Technologicky správně zvládnutá vína Kerneru jsou ozdobou slavnostních tabulí, podobně jako vína Ryzlinku rýnského. Víno se výborně hodí k různým předkrmům, včetně plodů moře, ke grilovanému telecímu masu, k rybám, i uzeným, ke chřestu a k mnoha druhům sýrů, zvláště k roztíratelným.
Víno: Plodnost odrůdy Kerner je pravidelná a cukernatost moštů je velmi dobrá. Při odpovídajícím způsobu pěstování keřů lze každoročně získávat víno s přívlastkem. Předností Kerneru je dobrá jakost i v horších ročnících. Ze suchých poloh bývají jeho vína široká a hořknou, stejně jako při oxidativním školení. Ze všech novošlechtění jsou jeho vína nejpodobnější Ryzlinku rýnskému, a tak jako u něj lze i u Kerneru dosahovat vysokou jakost výběrů z hroznů i výběry z bobulí.
Muškát moravský
Zkratka: MM
Tradiční oblasti: Morava
Stáří a původ: mladá odrůda, Morava; Vzhledem k tomu, že pro naše vinařské oblasti nebyla žádná dostatečně vhodná odrůda s muškátovým aroma ve víně, pokusil se Ing. V. Křivánek ve šlechtitelské stanici v Polešovicích zaplnit tuto mezeru křížením odrůd Muškát Ottonel a Prachttraube. Jeho záměr se roku 1987 podařil a Muškát moravský se brzy stal nejrozšířenější nově vyšlechtěnou odrůdou u nás. Do roku 1993 byl používán název MOPR, poté přejmenován na Muškát moravský. Průměrné stáří na vinicích je 15 let. Nejvíce je rozšířen ve slovácké oblasti.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1987
Období sklizně: od první poloviny září; Zrání bobulí je rané. Obsah kyselin je nižší a proto je nutné pro výrobu suchých vín sklízet hrozny zavčas, aby vína nebyla plochá. Případně zvýšit obsah kyselin již v moštu přídavkem kyseliny vinné v povoleném množství. Tam, kde lze hrozny ochránit před ptactvem, vosami a plísní šedou, je možné získat zajímavá vína v kategoriích výběrů.
Barva: světle žlutá
Vůně: výrazná muškátová vůně
Chuť: lehčí, s nižším obsahem kyselin
Ve vůni a chuti můžeme hledat: muškát, příjemnou lehkost spojenou s ovocnými tóny
Vhodnost ke skladování: malá
Stolování: Jemně muškátové víno je vhodné jako aperitiv k předkrmům z husích jater nebo k plodům moře. Také se hodí k mírně sladkým dezertům neutrální chutě. Suché víno je vhodné k jemné paštice.
Víno: Zpracování hroznů na kvalitní víno s muškátovou vůní je náročné na umění vinaře jak ve vinici, tak ve sklepě. Jedině vína dostatečně reduktivní povahy a s příjemným obsahem kyselin mají šanci na přízeň konzumenta. Při nevhodných manipulacích jsou vína tenká, plochá, s nepříjemnými tóny kyseliny mléčné. Vína muškátu moravského jsou vhodná do směsí a jako součást značkových vín i sektů.
Muškát Ottonel
Zkratka: MO
Tradiční oblasti: Francie (Alsasko), Maďarsko
Stáří a původ: mladá odrůda, Francie; Odrůda francouzského původu, kterou vypěstoval ze semene Robert Moreau v Anger, je pravděpodobně křížencem odrůd Chrupka bílá a Muškát žlutý
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1952
Období sklizně: od poloviny září; Bobule nesmírně jemné muškátové chuti přímo přitahují milovníky aromatických stolních hroznů
Barva: světle žlutá
Vůně: jemná, muškátová
Chuť: jemná, lehká, kratší, muškátová
Ve vůni a chuti můžeme hledat: růži, muškát
Vhodnost ke skladování: malá
Stolování: Vína Muškátu Ottonelu se nejčastěji kombinují s předkrmy z husích jater nebo se sladkými dezerty. Mohou sloužit jako lehký suchý aperitiv.
Víno: Vína Muškátovu Ottonelu mohou být plná a harmonická, pokud mají příznivý obsah kyselin a jsou-li reduktivně vyškolena s co možná nejnižším stupněm okysličení. Ale často se setkáváme s víny přívlastkovými z přezrálých hroznů, která postrádají úměrné množství kyselin, jsou široká, s vyššími barevnými odstíny a s hořkým odchodem. K dosažení vysoké jakosti vína musí mít vinař dostatečné technologické zkušenosti s touto odrůdou. Podle zkušeností z Rumunska (Murfatlar) nebo z Rakouska (Burgenland) je možné vytvořit z přezrálých hroznů této odrůdy vynikající přírodní dezertní vína s obsahem zbytkového cukru.
Müller Thurgau
Zkratka: MT
Tradiční oblasti: Německo (50 000 ha), Rakousko, Čechy, Morava, Švýcarsko, Slovensko, Maďarsko
Stáří a původ: mladá odrůda, Švýcarsko; Odrůda má ve Švýcarsku název Riesling x Silvaner podle domněle provedeného křížení mezi těmito odrůdami, které uskutečnil prof. Herrmann Müller, původem ze švýcarského kantonu Thurgau. Křížení provedl v roce 1882 ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu v Geisengeimu v Německu, kde tehdy vyučoval botaniku. V současné době dokázal Dr. F. Regner z Vinařské školy v Klosterneuburgu pomocí genové analýzy, že se ve skutečnosti jedná o křížení odrůd Ryzlink rýnský a Madlenka královská. Odrůda Müller Thurgau se rozšířila po všech severnějších vinařských oblastech Evropy, ale i do zámoří. Průměrné stáří na vinicích je 24 let. Nejvíce se pěstuje v Čechách a ve znojemské a slovácké podoblasti.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941
Období sklizně: od druhé poloviny září, plodnost odrůdy je vysoká a pravidelná
Barva: světlá se zelenožlutým odstínem
Vůně: muškátová, s ovocnými odstíny
Chuť: svěží, s nižším obsahem kyselin
Ve vůni a chuti můžeme hledat: travnaté tóny, citrusové plody, muškát, angrešt, černý rybíz, broskev, grapefruit
Vhodnost ke skladování: malá
Stolování: Vína odrůdy Müller Thurgau jsou vína ke každodennímu pití k prosté stravě a při společenské zábavě. Hodí se k předkrmům, zeleninovým polévkám, k rybě nebo k bílým měkkým sýrům.
Víno: Při velkých sklizních, které se dají snadno docílit, je víno řídké a hořké. Správně zvládnutou technologií by se mělo vytvořit víno, které je nejlépe pít jako mladé, svěží a pobízející k popíjení díky nižšímu obsahu alkoholu. Současně by mělo mít k ostatním látkám přiměřený obsah kyselin, s užšími tóny muškátově ovocných vůní a s hladkým odchodem, který vyvolává dojem šťavnatosti a pobízí k dalšímu doušku. Bohužel se konzumenti setkávají i s víny málo aromatickými, širokými, plochými, s hořkou dochutí, která je výsledkem popření základních technologických poznatků o této odrůdě a která v poslední době zatlačují tuto cennou odrůdu do pozadí. Víno je rovněž vhodné do různých cuvée, zvláště s pozdě zrajícími odrůdami, které mívají nadměrný obsah kyselin.
Neuburské
Zkratka: Ng, Neu
Tradiční oblasti: Rakousko, Maďarsko, Transylvánie, Morava
Stáří a původ: mladá odrůda, Rakousko; Odrůda pochází z rakouska, kde se pěstuje pod názvem Neuburger pěstuje již přes 150 let, ovšem v popisu odrůd, který zpracoval A. von Babo a E. Mach v roce 1909 se ještě neuvádí. O jeho vzniku se vypráví, že réví této odrůdy bylo v šedesátých letech 19. století vyplaveno Dunajem na břeh u Oberansdorfu v oblasti Wachau. Réví nalezli vinaři Ch. Ferstl a F. Marchendl a vysadili jej v obci Arnsdorf do svých vinic. V roce 1872 vyrobili z první sklizně překvapivě dobré víno. Podle současných poznatků genové analýzy se jedná o nahodilého křížence odrůd Veltlínské červené a Sylvánské zelené. Nejvíce se pěstuje ve velkopavlovické podoblasti. Průměrný věk na vinicích je 25 let, což svědčí o klesající tendenci.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941
Období sklizně: od druhé poloviny září; zrání hroznů je středně pozdní. Dužnina bobulí je slizká, velmi příjemné chuti, a proto hrozny lákají k přímé konzumaci.
Barva: žlutá, u vyšších přívlastků zlatožlutá
Vůně: jemné aroma
Chuť: středně plná až plná, harmonická, hebká, viskózní, s nižším obsahem kyselin
Ve vůni a chuti můžeme hledat: ořechy, maliny, smetanu
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: Neuburské výborně doprovází jídla s hustými omáčkami, pečenou drůbeží nebo drůbeží paštiky. Hodí se k vařeným masům, přírodní úpravě hovězího, k vydatnějším ale neutrálním jídlům. Dále můžeme doplňovat bílé sýry či zeleninové polévky.
Víno: Kvalita mladého vína bývá průměrná. Vyšší a zajímavější kvality je dosahováno ležením vína na lahvi. Víno se ležením zaplňuje a přibývá buketních látek červeného ovoce, zvyšuje se viskozita vína a vzrůstá sametový dojem v ústech. Dochuť vína je harmonická, neutrální a dlouhá. Z průměrného mladého se stává často přitažlivé, lahvově zralé víno neutrálního typu.
Pálava
Zkratka: Pa
Tradiční oblasti: Morava
Stáří a původ: mladá odrůda, Morava; Odrůda byla vyšlechtěna v sedmdesátých letech 20. století Ing. J. Veverkou ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích a později v Perné křížením odrůd Tramín červený a Müller Thurgau. Průměrné stáří na vinicích činí 19 let a nejvíce se pěstuje v mikulovské a ve znojemské podoblasti.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1977
Období sklizně: od přelomu září a října; zrání odrůdy je středně pozdní. Pálava plodí pravidelně a sklizně jsou vyšší nežli u Tramínu. Hrozny dosahují velmi dobré cukernatosti a je možné získávat přívlastková vína vyšších stupňů.
Barva: zlatožlutá
Vůně: aromatické látky typu Tramínu doplněné o vanilkové tóny
Chuť: plná, dlouhotrvající, jemnější harmonie než u Tramínu
Ve vůni a chuti můžeme hledat: koření, muškát, vanilku
Vhodnost ke skladování: střední
Stolování: podává se podobně jako Tramín k silněji kořeněným jídlům, k paštikám, ke sladkým úpravám masa, k ovčím či kozím sýrům
Víno: Charakter vína je podobný vínům Tramínu, ale kořenítá plnost bývá nižší. Pro příjemnost chuti je nutné zachovat dostatečný obsah kyselin.
Rulandské bílé
Zkratka: RB
Tradiční oblasti: Světová odrůda
Stáří a původ: stará odrůda, Francie; Zlomový rok byl 1993, kdy u nás bylo Burgundské bílé přejmenováno na Rulandské bílé. Událo se tak na základě rozhodnutí soudu v Haagu vycházející z mezinárodní Lisabonské dohody na ochranu označení původu a tehdejšího nesouhlasu vinařské veřejnosti s daleko vhodnějším názvem Pinot blanc. Ve skutečnosti se jedná o francouzskou odrůdu Pinot blanc, pocházející z Burgundska, která nese ve většině vinařských oblastí svůj původní název nebo jemu podobný, jako v Itálii Pinot bianco. Jen v Německu a Rakousku to je Weisser Burgunder a v Maďarsku Fehér burgundi. Původní český název je Roučí bílé. Odrůda vznikla jako pupencová mutace z odrůdy Pinot noir, která má modré hrozny. V Alsasku se pěstuje již od 14. století a nyní se pěstuje na 20 % veškeré plochy. Průměrné stáří ve vinicích činí 20 let, nejvíce je zastoupena ve slovácké a litoměřické vinařské podoblasti.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941
Období sklizně: od začátku října; zrání hroznů je pozdní, a proto vyžaduje výborné polohy. Sklizně jsou pravidelné a dobré. Poměrně často se získávají přívlastková vína vyšších kvalitativních tříd.
Barva: světle žlutá, zelenožlutá
Vůně: jemné květinové vůně, u vyzrálého vína chlebnatá
Chuť: plná, dlouhotrvající, bohatá na extraktivní látky, harmonická, elegantní
Ve vůni a chuti můžeme hledat: hrušky, broskev, červené ovoce, lískové oříšky, mandle, chlebovou kůrku, máslo, vanilku
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: Vína Rulandského bílého lze podávat při slavnostnějších příležitostech při bohatém výběru masitých jídel. Hodí se dobře i k uzeným rybám, k pečením nebo k sýrům s ušlechtilými plísněmi. Také k hutnější, ale ne příliš výrazné úpravě hovězího i vepřového masa, k hustším polévkám, k výraznějším paštikám a k uzenému masu. Vína nejvyšších přívlastkových kategorií se zbytkovým cukrem jsou vhodná také k dezertům. Svěží Rulandské je vynikající jako aperitiv.
Víno: Na celém světě patří vína odrůdy Pinot blanc mezi klasická vína. K tomu, aby byly splněny předpoklady pro takové ocenění, nesmějí být výnosy příliš vysoké a vyzrálost hroznů musí být alespoň kolem kvality pozdního sběru. Při nadměrném výnosu a nedozrálých hroznech jsou vína hrubá, tvrdá, prázdná a žádným ležením se nezlepší. Pinot blanc je vhodný pro tvorbu výběru z hroznů, ale také výběrů z bobulí i botrytických výběrů. Současně je to výborná surovina pro šumivá vína (Alsasko) a také pro zrání v malých dubových sudech barrique (Bádensko, Britská Kolumbie). Kyselina vín těchto vyšších kategorií je zralá, což zvyšuje přitažlivost, a při řízeném kvašení se v nich zachovají i jemné květinové vůně. Ležením se taková vína ještě více zaplňují a získávají na viskozitě, jejich barevné tóny se zvýrazní.
Rulandské šedé
Zkratka: RŠ
Tradiční oblasti: Francie, Německo, Čechy, Morava, Maďarsko
Stáří a původ: stará odrůda, pravděpodobně Francie; Původní francouzský název je Pinot gris, v Itálii se nazývá Pinot grigio. V Německu je to Ruländer podle obchodníka s vínem J. S. Rulanda, který rozšiřoval odrůdu v oblasti Falc. Někdy se v Německu setkáváme s označením suchých vín jako Grauburgunder a vín se zbytkem cukru jako Ruländer. V Maďarsku Szürkebarát (šedý mnich), podle mnichů cisterciánů, kteří na přání císaře Karla IV. vysadili odrůdu u Balatonu. V Alsasku je nazývána Tokayer. Původní český název je Roučí šedé. Pinot gris vznikl z mutací Pinot noir a je rozšířen po celém světě.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941
Období sklizně: od poloviny října
Barva: zlatožlutá
Vůně: neutrální, ovocné tóny
Chuť: plná, dlouhotrvající, hebká, s vysokým extraktem
Ve vůni a chuti můžeme hledat: pomeranč, med, botrytické tóny, jablka, hrušky, mango, květiny, někdy i kozí pysk
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: Vína Rulandského šedého doprovázejí nejčastěji hutná a kořenitá jídla nebo rybí speciality. Sladké výběry jsou vhodné k dezertům. Suchá vína se hodí k těžší úpravě drůbeže nebo k husím polévkám.
Víno: Od vín Rulandského šedého se očekává plnost, hebkost, vysoký extrakt, pomerančové tóny ve vůni spojené s dojmy medovosti. K dosažení typických charakteristik je nutná vyzrálost alespoň na stupeň pozdního sběru a výše. Pak se objevuje ve vínech i vyšší obsah alkoholu a glycerolu, čímž se do jisté míry napodobuje sladký vjem, který spolu se skutečným zbytkem cukru vyrovnává převahu alkoholu nad kyselinami. Jejich obsah je nutné při vinifikaci bedlivě hlídat, podobně jako barevný tón vín, který může při nedostatečně rychlém zpracování šedomodrých hroznů vytvořit až růžový odstín. Výběry z hroznů a bobulí lze při dostatečném obsahu kyselin zařadit mezi bílá vína nejvyšší jakosti a to za předpokladu dostatečně vysokého extraktu. Naproti tomu přišli Italové s myšlenkou dobýt některé evropské trhy lehkým, svěžím a jemně aromatickým Pinot grigio z vysokých sklizní v oblasti Veneto a výborně uspěli u mladých lidí, zejména v Německu. Pinot gris se v menší míře rozšířil i do zámoří, odkud přicházejí jeho vína ovocných vůní.
Ryzlink vlašský
Zkratka: RV
Tradiční oblasti: Itálie, Maďarsko, Slovensko, Rakousko, Morava
Stáří a původ: stará odrůda, neznámý původ; Původ této odrůdy zatím není jasný, ale je prokázáno, že k Ryzlinku rýnskému nemá žádný příbuzenský vztah. Ryzlink vlašský je nejvíce rozšířen v jihovýchodní Evropě, severní Itálii, Maďarsku, Slovensku, Rakousku a u nás. Stáří ve vinicích je 26 let, prakticky se nevysazuje. Nejvíce je zastoupena v mikulovské vinařské oblasti.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941
Období sklizně: od přelomu října a listopadu; zrání hroznů je velmi pozdní
Barva: světle žlutozelená
Vůně: široká škála vůní
Chuť: plná, harmonická
Ve vůni a chuti můžeme hledat: červený rybíz, angrešt, kytice lučního kvítí, hrozinky, sladký citrón, medové tóny
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: vína Ryzlinku vlašského zachycují celou škálu bílých vína. Lehká, prostá, tvrdá vína stolní, která přinášejí osvěžení při namáhavé manuální práci, se hodí ke svačinám s uzeninám. Suchá vína Ryzlinku vlašského se dobře uplatní jako aperitiv ke studeným předkrmům a k celé paletě jídel jednoduché všední kuchyně. Hodí se k zeleninovým jídlům i zeleninovým polévkám a bílým sýrů, k lehké úpravě ryb či jemným paštikám. Jako vinný střik dobře uhasí žízeň.
Víno: Vína Ryzlinku vlašského se vyznačují vyšším obsahem kyselin, které mohou být až ocelové. Při lepší vyzrálosti hroznů a nižší sklizni jsou svěže pikantní a ve vyšších stupních přívlastkových vína působí příjemným zralým dojmem, tvoříce harmonii se zbytkovým cukrem. Tradičně dává výborná vína ledová. Ryzlink vlašský dával vždy vítanou surovinu pro šumivá vína a je stále důležitou složkou všemožných vín známkových, v nichž tvoří páteř směsi, která by se bez jeho přítomnosti mohla zbortit do měkce se rozplývající unylosti.
Ryzlink rýnský
Zkratka: RR
Tradiční oblasti: Německo
Stáří a původ: stará odrůda, Německo; Pěstování Ryzlinku rýnského je možn doložit v Německu od roku 1435. Odrůda však nebyla příliš oblíbená a pěstovala se jen ve směsi s jinými odrůdami, kdy nemohly vyniknout její jedinečné vlastnosti hlavně proto, že hrozny této pozdní odrůdy bývaly sklízeny spolu s ostatními příliš brzy. Teprve v 18. století byla odhalena vysoká hodnota této odrůdy a přišlo se na to vlastně náhodou. V roce 1775 přivezl kurýr do benediktínského kláštera v Johannisbergu v Porýní s velkým spožděním povolení ke sběru hroznů od převora benediktínského řádu, který sídlil ve Fuldě. Mniši v Porýní čekali trpělivě na povolení, přestože již velká část hroznů byla napadena ušlechtilou šedou plísní. Při sklizni pak zpracovali zdravé hrozny odděleně od hroznů nahnilých. Jaké bylo jejich překvapení, když z hroznů napadených ušlechtilou plísní byl ten nejlepší Ryzlink jaký do té doby ještě nikdo nepil. Současné genetické studie ukazují, že Ryzlink rýnský je pravděpodobně nahodilým křížencem odrůdy Heunisch a semenáče Tramínu. Dnes se Ryzlink pěstuje po celém světě a je zařazován mezi nejkvalitnější odrůdy pro bílá vína. Průměrné stáří ve vinicích je 15 let.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941
Období sklizně: od konce října; hrozny se sklízejí velmi pozdě a jsou vhodné pro výrobu ledových vín
Barva: světle zelenožlutá, s přibývající zralostí se objevují zlatavé odstíny, u výběrů z bobulí až jantarové tóny
Vůně: široká škála vůní podle půdního typu a ročníku, po ovocných plodech, ale i kořenité, minerální zemité i kouřové, z příliš horkých lokalit může zavánět petrolejem a kerosinem, to když je většina bobulí vlivem slunce hnědavě zbarvena
Chuť: od ocelové kyseliny v nezralých ročnících přes příjemně říznou až po svěže zralou, která je nezbytnou součástí velkých vín výborných ročníků a současně oporou tvorby buketu a chuťových látek lahvové zralosti
Ve vůni a chuti můžeme hledat: broskev, jablko, pomeranč, citronovou kůru, kdouli a u měkčích vín i meruňku nebo ananas, ale i med, marcipán, mandle a hrozinky, minerály, květ mučenky, lipový květ
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: jakostní vína Ryzlinku rýnského jsou vhodná k lehčím úpravám drůbeže. Kabinetní vína jsou jedinečná ke studeným předkrmům a telecímu masu. Pozdní sběry se hodí k pstruhům i jiným rybám v různých úpravách. Sladké výběry doprovázejí dobře dezerty. Vína Ryzlinku jsou vhodná k dlouhému posezení s malým zákuskem.
Víno: v chuti ryzlinkových vína hraje velkou roli kyselina a její zralost. Nejtypičtěji se "ryzlinkový fenomén" projevuje ve zralých, suchých, kabinetních vínech. Ve vyšších stupních přívlastkových vín je postupně onen fenomén překrýván narůstajícím tělem vína, případně tóny zralosti pocházejícími z napadení ušlechtilou plísní. Taková vína jsou jistě neméně zajímavá a přinášejí jiný druh požitku.
Sauvignon
Zkratka: Sg, Svg
Tradiční oblasti: Francie, Itálie, Rakousko, Morava, Slovensko
Stáří a původ: stará odrůda, Francie; Pravděpodobně pochází z francouzského regionu Bordeaux nebo z vinařských oblastí na Loiře. Nové genetické poznatky ukazují na to, že asi vznikl ze samovolného křížení mezi odrůdami Chenin blanc a Tramín. Francouzský název je Sauvignon blanc nebo Sauvignon jaune. V Rakousku se někdy používá Feigentraube, které se kdysi používalo i u nás - Fíkový hrozen. Pod tímto pojmenováním ho k nám pravděpodobně zanesli Habáni.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1952
Období sklizně: od první poloviny října; zrání hroznů je středně pozdní až pozdní
Barva: světle zelenožlutá
Vůně: intenzivní
Chuť: dlouhotrvající, kořenitá, výraznější kyselinky, s velkou škálou od travnatých kopřivových až po tóny připomínající ovocné plody
Ve vůni a chuti můžeme hledat: černý rybíz, angrešt, kiwi s nádechem citronu, broskve, nektarinky, meloun, u sladkých výběrů meruňky, pomeranče, ananas i marcipán, někdy tropické ovoce
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: aromaticky výrazná a suchá vína Sauvignonu jsou vhodná jako vína aperitivní nebo ke studeným předkrmům. Hodí se i ke chřestu a kozím sýrům. Plnější a zralá vína jsou vhodná ke kořenitým jídlům, těstovinám s gorgonzolou nebo rybí omáčkou. Dále se hodí k vařené šunce nebo bílým masům se smetanovými omáčkami, k rybám s výraznější úpravou či k rybám uzeným. Pozdní sběry a výběry jsou dobrým společníkem sladkých dezertů.
Víno: Sauvignon patří k nejkvalitnějším vínům severních vinařských oblastí. V závislosti na ročníku, stanovišti, době sběru a na technologii tvorby vína se vyvíjejí různé typy vína této odrůdy. Intenzita aromatických látek, kterou vnímáme v mladých vínech současně se svěžestí mladého vína, je pro mnohé milovníky Sauvignonu velmi svůdná. V plné síle se objevuje hlavně u Sauvignonů z Nového Zélandu, kde její vývoj podporuje vysoká vzdušná vlhkost a velký počet slunečných dní při nižší průměrné teplotě. V méně příznivých ročnících, v severnějších oblastech a při vyšší vlhkosti vznikají travnaté, kopřivové či paprikové tóny ve vůni i chuti. Při vyšším slunečním svitu a lepší vyzrálosti hroznů se začínají objevovat ovocné tóny. Zráním Sauvignonu na lahvi se většinou ony mladistvé tóny ztrácejí a ve víně se rozvíjí hlavně lahvová zralost. Spolu s ní narůstá i vyšší barevný tón vína a jeho plnost.
Sylvánské zelené
Zkratka: SZ
Tradiční oblasti: Rakousko, Německo (Rheinhessen, Falc, Franken), Morava, Slovensko
Stáří a původ: stará odrůda, Rakousko; Kdysi bývalo Sylvánské nejrozšířenější odrůdou na Moravě, a proto se mu říkalo lidově "Morávka". Z výsadeb bylo vytlačeno Neuburským, které později stihl stejný osud, když se objevila odrůda Müller Thurgau. Grüner Silvaner neboli Grüner Zierfandl je rakouské označení pro Sylván. Pravděpodobně pochází z okolí Kremže. Dříve se uvádělo jako místo původu Transylvánie, Sedmihradsko, ale tam se začal pěstovat až kolem roku 1870. Ukazují na to genetické rozbory, neboť Sylván vznikl samovolným zkřížením mezi odrůdami Rakouské bílé a Tramín. Na rakouský původ ukazuje i starší německé označení Oesterreicher. Dnes je odrůdou Silvaner v Německu osázeno 6700 ha vinic, čímž se řadí na třetí místo za Ryzlink rýnský a Müller Thurgau.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941
Období sklizně: přelom září a října; Hrozny zrají středně pozdě. Dužnina bobulí je slizká, velmi příjemné chuti, a proto Sylvánské dříve sloužilo jako nenáročný stolní hrozen
Barva: zelenožlutá
Vůně: při nižší sklizní mírně kořenitá a bez zvláštních aromatických látek
Chuť: neutrální s větším množstvím kyselin, při vyšší vyzrálosti hroznů nabývá na viskozitě, hladkosti a vláčné harmonii
Ve vůni a chuti můžeme hledat: u mladších vín angrešt
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: vína Sylvánského zeleného jsou výborná pro společenské události, neboť jejich pití neunavuje. Jsou to neutrální vína, která nenarušují chuť jemných jídel.
Víno: při větších sklizních jsou mladá vína tvrdá a hrubá. Je-li výnos přiměřený, pak se kyseliny rychle odbourávají a víno může být až fádní. Sylvánské se dříve hojně užívalo do směsí s tvdšími víny (na Slovácku s Ryzlinkem vlašským). Většinou sloužilo jako běžné, suché "výčepní víno" k prostým jídlům.
Tramín červený
Zkratka: TČ
Tradiční oblasti: Francie, Německo, Rakousko, Slovinsko, Itálie, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko
Stáří a původ: jedna s nejstarších odrůd, původ nejasný; Tramín stojí geneticky velmi blízko k volně rostoucí révě lesní, z níž mohl vzniknout nahodilým křížením s některou dávnou kulturní odrůdou pěstovanou Římany. To potvrzují poslední rakouské výzkumy, podle kterých vznikl volným křížením s révou lesní a pak se podílel na vzniku dalších klasických evropských odrůd révy vinné. Římané Tramín nazývali Vitis aminea. Jedním z předpokládaných míst původu jsou jižní Tyroly, kde se nachází obec jménem Tramin. Může pocházet i z Maďarska nebo Rakouska či jihovýchodní Evropy. Někteří ampelografové ze 17. století hovoří o tom, že jeho předkem je "uva Aminea" z Thésálie v severním Řecku. V jihotyrolském městečku Tramin je dokumentován již v 15. století a některé publikace dokonce uvádějí první zmínku již z přelomu 9. a 10. století. V německé oblasti Falc je jeho výskyt prokázán od 16. století. Dosud se zde nachází vinice osázená Tramínem již před 400 lety.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941
Období sklizně: od poloviny října; zrání hroznů je střední až pozdní. Objem sklizní bývá nevyrovnaný. Při vysoké koncentraci cukru v bobulích mohou ale kyseliny až příliš poklesnout. Proto se v některých oblastech přistupuje k dělené sklizni a část hroznů se sklidí v dřívějším termínu, aby se kyseliny zachovaly, a obě vína se následně spojí.
Barva: zelenožlutá až zlatožlutá, intenzivní
Vůně: kořenitě medová
Chuť: koncentrovaná, kořenitá
Ve vůni a chuti můžeme hledat: čajová růže, koření, med, hrozinky, exotické aroma, tropické ovoce, fialka, zázvor, skořice, liči
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: Tramín se hodí pro slavnostní příležitosti. Vína více vychlazená lze podávat jako sklenku aperitivu, ale jsou také vhodná při ukončení stolování. Často se nabízejí jako doprovod předkrmů, zejména paštiky z husích jater. Suché Tramíny se doporučují k cibulovému koláči nebo k uzeným rybám. Sladké výběry se zbytkem neprokvašeného cukru se hodí k dezertům a sýrům s modrou plísní nebo k ovčím či kozím sýrům v závěru stolování. Díky neobvyklému aroma a plnosti chuti po liči patří Tramín k těm málo vínům, které se hodí ke kořeněnému jídlu. Proto lze vína Tramínu podávat i k některým exotickým, silně kořeněným pokrmům asijské kuchyně, případně ke sladkým úpravám masa.
Víno: Většina vín Tramínu bývá s menší či větším zbytkem cukru, který podporuje typické aroma a chuť. Pro víno Tramínu je příznačná bohatost omamující vůně a kořenitost, která je u vyšších stupňu přívlastkových vín podbarvenou sladce medovými tóny hrozinek. Jeho základní vůni lze přirovnat k vůni čajové růže, kterou doprovázejí další odstíny vůní, jako skořice, květy pomeranče, citrusové plody, čaj a zimolez. Vína z odrůdy Tramín jsou ve vůni lehce rozpoznatelné. Někdy však mohou připomínat také Muškát. Pochází-li víno z přiměřeně velké sklizně a vyzrálých hroznů, pak chutná zcela jinak než všechna ostatní bílá vína. jedná se o plné extraktivní víno, s nižším obsahem kyselin. Mívá hustou až vysoce viskózní strukturu. Vína Tramínu mají dlouhou dochuť a neslouží k běžnému pití. Někdy lze víno Tramínu rozpoznat již podle barvy, neboť se oproti většině ostatních vín vyznačují velmi intenzivní barvou. Tato elegantní vína vyžadují odpovídající rozpoložení mysli a dostatek času k vychutnávání všech zážitků, které mohou přinést.
Veltlínské červené rané
Zkratka: VČR (Večerka)
Tradiční oblasti: Rakousko, Itálie, Morava, Maďarsko
Stáří a původ: stará odrůda, pravděpodobně Rakousko nebo Itálie; Genetické studie ukazují, že se na vzniku této odrůdy podílelo Sylvánské zelené a Veltlínské červené podobně jako tomu bylo u Neuburského, a jsou tedy tyto dvě odrůdy blízce příbuzné. Odrůda je prakticky rozšířena jen u nás a v Dolním Rakousku, kde se nazývá Frühroter Veltliner či Malvasier. Průměrný věk ve vinicích je 29 let.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1952
Barva: zlatožlutá
Vůně: neutrální, při vyšší cukernatosti moštů se objevují až medové tóny
Chuť: plná a s nízkým obsahem kyselin
Ve vůni a chuti můžeme hledat: med, chlebnatost
Vhodnost ke skladování: malá
Stolování: většinou se vína Veltlínského červeného raného doporučují k běžné denní stravě a k masitým svačinám. Také k hutným polévkám, k masům s omáčkou nebo ke studené míse.
Víno: Vzhledem k nízkému obsahu kyselin zraje víno poměrně rychle, a proto se ho často využívá k urychlenému zrání směsí vín této odrůdy s odrůdami pozdními, jako je Ryzlink vlašský. Protože vína postrádají osobitý výraz, jsou méně oblíbená. Výjimkou jsou u nás vína této odrůdy ze severněji položených vinic Jižní Moravy, kterým na určité osobitosti nechybí.
Veltlínské zelené
Zkratka: VZ
Tradiční oblasti: Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Balkán
Stáří a původ: stará odrůda, asi Rakousko; S velkou pravděpodobností pochází z Rakouska, jak nasvědčuje kdysi užívaný název "Mouhartsrebe" podle vrchoviny Mangartsberg, Rakouský Grüner Veltliner se užívá až od roku 1855. Předtím se hlavně užívalo pojmenování Grüner Muskateller nebo Weißgipfler. I na Moravě bylo dříve užíváno názvu Bělošpičák nebo Muškatel. Jedním z rodičů Veltlínského zeleného je pravděpodobně Tramín. Nejvíce je zastoupena ve velkopavlovické vinařské oblasti.
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941
Období sklizně: od poloviny října
Barva: světle zelená až zelenožlutá
Vůně: svěží, pronikavá
Chuť: střední tělo, ovocné tóny, vyvážená, svěží s vyšším obsahem příjemných kyselin
Ve vůni a chuti můžeme hledat: lipový květ, jemně hořké mandle, pepř, u vyzrálých vín exotické ovoce
Vhodnost ke skladování: jen u výjimečných ročníků, víno je nejlepší jako mladé
Stolování: Vína Veltlínského zeleného jsou vhodná pro denní stolování. Ředěna vodou jako vinný střik tiší žízeň. Veltlínské zelené lze kombinovat se širší škálou pokrmů. Mladá vína jsou vhodná ke studeným masům, vyzrálá k hovězímu a k neutrálním omáčkám.
Víno: Veltlínské zelené se používá do směsí pro známková vína a také jako surovina pro výrobu šumivých vín. Ponecháme-li na letorostu pouze jeden hrozen, dosáhneme tak zvýšené extraktivnosti a plnosti vína. Veltlínské zelené dnes tvoří 48,4 % z celkové plochy vinic v sousedním Rakousku a setkáváme se tam většinou s běžnými jakostními víny, která se konzumují k běžné stravě anebo se pijí "pod víchem" v družné zábavě jako "heuriges" - letošní (mladé) víno. Jako mladé voní svěžestí, pepřnatostí a někdy i lehkou vůní doutníku. Z vinic na hlinitých půdách se objevuje vůně lipového květu, na půdách prvohorních hořkomandlová, na spraších kořenitá. Při zrání na lahvi se nejprve objevují zesílené kořenité pepřnaté tóny, které posléze zanikají a kraluje mandlová chuť, zjemněná u přívlastkových vín vyšších stupňů sametovou plností.
